Často kladené otázky

Ne — žádné sledování času, žádné obrazovky, žádné stisky kláves. Analyzujeme pouze samotné změny v kódu a odhadujeme jejich kognitivní náročnost v hodinách referenčního vývojáře. Je to měřítko, nikoli výkaz odpracovaných hodin.

Jak dlouho by změna trvala středně zkušenému vývojáři (3–4 roky), který zná kódovou základnu a pracuje bez AI. Měří náročnost práce — nikoli řádky a nikoli skutečný čas strávený u stolu. Zahrnuje psaní kódu, ruční testování a opravy v review; vynechává schůzky, plánování a čekání na review.

Není to „jedno volání neuronové sítě“, ale vícefázová pipeline, v níž je AI jen jednou vrstvou. Nejprve model přečte samotné změny v kódu — co se skutečně změnilo — a posoudí kognitivní náročnost pro referenčního vývojáře, místo aby počítal řádky nebo commity. Nad tím běží deterministická algoritmická vrstva: systém klasifikuje povahu každé změny, zvlášť rozpoznává práci s vysokou mírou rizika (například infrastrukturu, datové migrace, bezpečnost), odfiltrovává mechanické a generované změny (hromadné najít-nahradit, generovaný a přesunutý kód, formátování) a uplatňuje sady korekčních pravidel a pojistek, aby jediným odhadem modelu nešlo výsledkem zakývat. Rozsáhlé a sloučené commity se zpracovávají podrobněji. Na všechny se automaticky uplatňuje stejné měřítko, každý commit je vyhodnocen jednou a výsledek je pevně daný — odtud porovnatelnost a reprodukovatelnost.

Vyrostla z reálného firemního vývoje: algoritmická vrstva zachycuje empirické vzorce nasbírané na skutečných projektech — které změny bývají dražší, než vypadají, a které jsou navzdory své velikosti levné. Tato pravidla se porovnávají se skutečnými referenčními odhady (kalibrace). Systém se proto chová spíš jako zkušený technický vedoucí, který práci posuzuje, než jako prosté počítadlo řádků.

Naopak — právě o to jde. Váš tým porovnáváme s referenčním vývojářem, který pracuje bez AI; pokud vám AI umožní dodávat za den víc, Ghost% stoupne, a právě tento rozdíl oproti „normě před AI“ produkt ukazuje. Není to zkreslení — je to výsledek.

Poměr vašeho denního výkonu k výkonu referenčního vývojáře. 100 % je na úrovni reference, vyšší znamená, že dodáváte za den víc, nižší méně. Nejsou to hodiny a nejsou to přesčasy: vysoké číslo neznamená „vyhořívání“ a nízké samo o sobě neznamená „slabý výkon“.

Je to model, nikoli měření. Skutečný čas nelze nikým zrekonstruovat, takže hodnota spočívá v jedněch pravidlech pro všechny: silné pro trendy a srovnání, nikoli pro přesnost na hodinu u jednotlivce. Nástroj, jak klást lepší otázky, nikoli jak vynášet verdikty.

Rozdělování a slučování commitů s ní výrazně nehne — hodnotí se podstata a náročnost změn, nikoli počet commitů nebo řádků. A co je důležitější: jakákoli metrika, na kterou jsou lidé přímo cíleni, se nakonec začne optimalizovat místo samotné práce. Používejte ji proto jako týmový signál a trend, nikoli jako osobní KPI — pak není co obcházet.

Systém vidí kód, nikoli celou roli: návrh, review, mentoring, plánování a schůzky v odhadu nejsou. Nesoulad často znamená, že velká část hodnoty daného člověka leží mimo commity — což samo o sobě stojí za povšimnutí.

Sám od sebe ne: vidí pouze kód a nezná skutečnou roli a pracovní zátěž člověka (review, mentoring, schůzky, podporu). Plnou pracovní zátěž zná jen manažer. K tomu slouží parametr Share — podíl času, který zaměstnanec skutečně tráví psaním kódu (0–100 %). Ve výchozím nastavení je 100 % (předpokládáme, že se člověk plně věnuje kódu); manažer ho ručně sníží, aby zohlednil práci mimo kód — právě tudy do systému vstupuje kontext, který kód neobsahuje. Pak je srovnání s referencí spravedlivé i pro ty, kdo nekódují celý den.

Sám o sobě ne. Je to týmový signál a trend, který má rozhovor zahájit, nikoli verdikt o jednotlivci: jediná metrika nezachytí kvalitu, dopad ani kontext.

Náklady jsou zhruba to, co dodaná práce stála při standardní sazbě; hodnota je zhruba to, co by stálo zreprodukovat tentýž objem ručně, bez AI. Rozdíl mezi nimi je přibližný ukazatel pákového efektu (nástroje/AI), nikoli výkaz zisků a ztrát.